Dneska mě – opět – někdo poprosil o marketingové koronatipy. A už mi to leze krkem, takže tohle bude takový odlehčující článek. Něco jako Uživatelská přívětivost veřejných záchodků nebo Jak jsem si skoro nekoupil auto.
Vantablack® je pigment, který je tak tmavý, až je vám z toho divně. Připadáte si, že koukáte do trhliny ve vesmíru. Vypadá totálně nepřirozeně, protože to vlastně není barva, ale nanotechnologie. Byla vytvořená pro technologický průmysl, ale nejvíc ovlivnila umění.
Cokoliv tím natřete, začne vypadat dvourozměrně.. Pigment je tvořený uhlíkovými nano-trubičkami, kterých je miliarda na cm čtvereční. A absorbuje 99,965 % světla.
Vymyslel ji tak trochu omylem
V Surrey Nanosystems si řekli, že to předvedou na Farnborought Air show. Ale nedělali si moc naděje, protože zápasili s Boeingem Dreamliner, stíhačkami a létajícím autem. To se dost přepočítali. Byla kolem toho mediální mela, a přítomní vědci ze Surrey Nanosystems krčili rameny a říkali: „Vždyť je to jen černá.“
Následovala smršť požadavků, od nabarvení auta až po snědení. Jen umělců jim volalo přes 400 během pár týdnů.
A pak jim zavolal sir Anish Kapoor, který má na svědomí třeba tohle:
Odrazivou fazoli v Chicagu. Ale hlavně tohle:
Tak s Kapoorem podepsali exkluzivní smlouvu, že jen on smí ve svých dílech používat Vantablack. Pro vědce to byl standardní systém, s fůrou firem měli exkluzivní licence. A říkali si, že tím omezí otravné telefonáty umělců. Ale … mělo to následky.
Hodně lidí si myslelo, že Kapoor má teď licencovanou černou barvu. Dostávali kvůli tomu i výhrůžky smrtí. Umělcům vadila hlavně exkluzivita a pozérství.
Nejvíc asi Stuartovi Semplemu. Takže se nejdřív naštval, a pak se kriticky podíval na sebe a své pigmenty, které si míchal. A říkal si, že není lepší než Kapoor.
A tak dal světu k volnému užívání Nejrůžovější růžovou®, licence byla pro kohokoliv. Kromě Kapoora. Lidi si mohli na jeho e-shopu tuhle barvu koupit, ale zároveň souhlasili s tím, že nejsou Anish Kapoor. Měla to být legrace pro pár kamarádů, nakonec prodal desítky tisíc kusů této barvy.
No a pak to tak trochu eskalovalo.
Kapoor na svém instagramu ukázal fotku svého prostředníčku namočenou do nejrůžovější růžové od Sempleho.
A Stuart Semple se opravdu naštval. A řekl si, že si vytvoří vlastní černou. Trvalo to roky, ale nakonec se to podařilo. Nazval ji Black 3, udělal ji v akrylu a cenově dostupnou. A pokud byste náhodou byli Anish Kapoor, tak si ji nesmíte koupit.
Vtipný je to, že ani Semple, ani Kapoor s tou černou moc nepracují. Je prostě příliš černá. Ale objevila se nová postava, umělkyně Diemut Strebe. A ta obalila diamant za 2 miliony dolarů do černé, kterou vymysleli v MIT Next Labs, a která absorbuje 99,995 % světla. Což byla docela legrace, protože oboje je vlastně uhlík.
No a tím by to celé mohlo skončit. Nebýt toho, že se Stuart Semple zase naštval. Tentokrát na T-Mobile, který má exkluzivní licenci na růžovou. A tak vytvořil identickou barvu Pink TM, kterou prodává komukoliv… kromě T-mobilu. Což je mi sympatické, protože jsme byli před pár lety na školení o licencích na úřadu pro ochranu průmyslového vlastnictví, a tam nám přednášející řekla, že Vodafone má exkluzivní licenci na jakoukoliv(!) červenou pro oblast telekomunikací.
Nicméně černá od MIT je k dispozici komukoliv, i Anishi Kapoorovi.
Chci říct, abyste věci neviděli tak černě, ono to nakonec bude zase růžové :).
Smysluplná debata