UX designer – co dělá, a jak poznat skvělého

Upřímně… designer je prostě designer. Co má za zkratku (UX, CX, UI, CRO) před slovem designer, není tak důležité. Důležitější je, jak přemýšlí.

V zásadě potřebujete člověka, co se řídí daty, pokouší se věci zlepšovat. Zároveň je zvědavý a řeší věci s pokorou.

Takže něco mezi Sheldonem Cooperem a vílou Zvonilkou.

Většinou přemýšlí, což se ale blbě pozná. Takže vám ukážu, co vám ukáže, až to promyslí. Záměrně přeskakuji celkovou analytickou fázi, to bychom tu byli do zítřka.

Informační architektura (AI) je trochu nafoukaný název pro strukturu webu. Cílem této fáze designu je seřadit obsah takovým způsobem, aby byl pochopitelný, snadno použitelný a intuitivní. Slouží k tomu procesy jako card-sorting, tvorba hierarchie obsahu, pochopitelné pojmenování, cílové cesty a řazení (taxonomie).

Výsledkem je většinou stromová struktura webu a pojmenování jednotlivých tlačítek, když to hodně zjednoduším.

Wireframe je hrubá struktura webové stránky nebo aplikace. Je to asi to nejčastější, co od ux designéra dostanete a nad čím strávíte nejvíce času. Já radši v prvních fázích kreslím rukou, omladina věci řeší rovnou ve specializovaných programech (Balsamiq, Axure, Omnigraffle, UXPin).

Persona je vlastně váš typický uživatel. Vytváříte si tak de facto konkrétní osobu, která představuje jeden druh vašeho uživatele. Většinou byste jich měli mít 2-5. Setkal jsem se s americkým klientem, který jich měl 19. To většinou znamená, že:

Osobně si myslím, že Persony jsou trochu moc zjednodušující a přijde mi, že se poslední dobou trochu přestávají používat.

Uživatelské testování – jak sám název napovídá, je testování uživatelů. Můžete je testovat na dálku nebo můžete sedět vedle nich. Můžete testovat papírový prototyp, interaktivní klikací prototyp nebo hotové stránky (třeba i konkurence).

Taky by vám mělo stačit 5-6 uživatelů, podle Jakoba Nielsena. Odhalí totiž 80 % chyb.

A je daleko přínosnější udělat 4 testy s 5 uživateli v průběhu projektu, než jeden test s 20 uživateli na konci projektu.

Cílem testování je si ověřit vlastní domněnky a zjistit, zda uživatelé používají web nebo aplikaci tak, jak jste zamýšleli.

Jako klienta by vás to vlastně nemělo zajímat, takže to přeskočte. Pokud ale chcete stoupnout v očích týmu (nebo jste masochista), tak tady je pár zkratek s vysvětlivkami:

UX – uživatelská přívětivost/zkušenost (user experience)
UI – uživatelské rozhraní
(user interface)
CX – zákaznická zkušenost (customer experience)
CRO – optimalizace konverzního poměru (conversion rate optimization)
IA – informační architektura
Usability – použitelnost

Nedávno jsem na twitteru rozporoval názor Roberta Němce, že UX je večeře a CRO párek (parafrázuji).

Za mě je vzorec následovný:

#cro = #ux + #analytics + #copywriting + #testing

Přeloženo do lidštiny:
Optimalizace je kombinace uživatelské přívětivosti, analýzy, textařiny a testování.

Lukáš Morávek ještě vzoreček doplnil: CRO = (design + textařina + cenotvorba + komunikace) × (analytika + testování)

Web nebo aplikaci neděláte pro ředitele firmy, ale pro její zákazníky. Dává proto smysl se řídit spíše jimi. Byť to chce občas koule říct vašemu platícímu zákazníkovi „nemáte pravdu, uděláme to jinak“. Musíte mu to ale logicky zdůvodnit a prodat (viz bod 7).

Na druhou stranu si vás platí proto, abyste mu říkal pravdu. Jinak si může najmout servilní opičku, která mu udělá to, co jí řekne.

Řídí se relevantními daty. Řídí se statisticky významnými relevantními daty. Prostě se řídí čísly, které si nevycucal z prstu a která mají jakous takous váhu. A aplikuje Paretovo pravidlo 80/20 kterému říkám „good enough“ (tohle stačí).

Taky by to měl umět s čísly, tzn. minimálně trojčlenku, procenta, pravděpodobnosti, a základy statistiky.

Ví, že není neomylný a nerad rozhoduje na základě domněnek. Takže vám dost často řekne, že zažité pravidlo je takovéto, ale že ve vašem konkrétním případě nemusí platit a že to zjistí.

V opačném případě má:

Ví, že nejlepší způsob, jak věci zlepšovat je:

Takže vlastně takový Kaizen proces (bez té ranní rozcvičky). Má vybudovaný proces, jakým postupuje při optimalizaci. A ten proces také pořád vylepšuje.

Rád se učí nové věci, ale nepodléhá trendům. Často jej uvidíte s knihou, nad videem přednášky nebo posloucháním podcastu. Na nové věci reaguje rezervovaným nadšením. Má selský rozum a nebojí se ho použít.

Vzdělává se v příbuzných oblastech, jako je grafika, umění, psychologie, atd. Chápe, jak fungují barvy, jak pracuje lidský mozek, kdo to byl Rothko a proč barák nespadne.

Celá jeho práce začíná a končí s tím, že musí klienta přesvědčit o svém názoru (podloženého fakty). A tento názor prezentovat tak, že za něj klient rád zaplatí.

A je v zásadě jedno, zda se jedná o psaný nebo mluvený projev.

Občas je důležité udělat skok do neznáma, protože vám nestačí malé krůčky. Odborně se tomu říká lokální maximum.

A je důležité, aby se v těchto chvílích dokázal podívat na problém z jiného úhlu či jinýma očima.