ILINČEV 
Jednou za čas narazím na parádní článek, který přeložím a doplním o vlasní postřehy. Toto je jeden z nich.
V 90. letech si dva umělci najali výzkumnou agenturu se zadáním: „Zjistěte nám, co Američani nejvíce chtějí v uměleckém díle.“
Ptali se tisíce lidí:
- Jaká je vaše oblíbená barva?
- Preferujete ostré nebo oblé rohy?
- Chcete uhlazené nebo dynamické tahy štětce?
- Chcete postavy oděné nebo sporé?
- Interiér nebo exteriér?
- Jaký druh scenérie se vám líbí?
Oba umělci toto zopakovali v 11 různých státech, například v Rusku, Číně, Francii nebo Keni. A výsledek?
Vitaly Komar„Získáváme víceméně stejné odpovědi, a kreslíme víceméně stejné obrazy. Hledali jsme svobodu, našli jsme otroctví.“
Architektura vypadá stejně
Podobné je to v interiérovém designu. Stačí se podívat na AirBnB nebo Booking. S propojeností světa všichni opisuji ode všech.
Takže zatímco při pobytu v zahraničí očekáváte autentičnost a jinou kulturu, dostáváte podobnou kýčovitou kaši ať jste, kde jste. Bílé zdi, pohledové dřevo a cihly, kávovar od Nespressa, industriální světla a minimalizmus. Má to dokonce název: International Airbnb Style.
To samé je i u budov. V roce 1995 napsal světoznámý architekt Rem Koolhaas esej s názvem: Obecné město (Generic City). Bezduchá architektura se stává normou a všechny letiště vypadají podobně.
Auta vypadají stejně
Ptal jsem se manželky, co si mám koupit za auto – protože já v tom nemám šťastnou ruku. Odvětila, že všechny auta vypadají stejně. A měla pravdu.
Na vině jsou 3 věci:
1. Testování ve větrném tunelu.
V 80. letech se začaly prototypy aut testovat na aerodynamiku ve větrných tunelech. Takže jsme postupně vyměnili lepší spotřebu za designovou sterilitu.
2. Druhým důvodem je sdílení konstrukční platformy a hlavně to, že
3. všechny auta se prodávají ve všech zemích.
„Byly doby, kdy jsem byl schopen poznat podle designu auta, z jaké země pochází. Ale teď každá automobilka vyrábí auta pro každou zemi … takže se auta navrhují pro nejširší možnou cílovou skupinu, nejvíce zemí a s co nejefektivnější výrobou.
Ian Callum – hlavní designér v Jaguar-Land RoverDříve než začne designér aut cokoliv kreslit, dostane na milimetry přesnou specifikaci. Kvůli odporu vzduchu, bezpečnostním požadavkům, průměrné váze americké rodiny a dostatku místa pro všechny jejich krámy.“
Barvy vypadají stejně
Co se ale vysvětluje hůř je, proč se zmenšuje počet barev aut. Podle studie od Jökulla Solberga bylo 40 % prodaných aut v roce 1996 bílých, šedých nebo černých. Po 20 letech je to skoro 80 %.
A nejedná se jen o auta. Cat Sleeman analyzoval 7000 fotek běžných věcí. Od foťáků, lamp, vybavení domácnosti ve 21 různých kategoriích.
Zjistil, že přibývá studených barev a ubývá teplých.
Lidi vypadají stejně
Kamarád Vojta mi před pár lety dával kompletní databázi Playboy holek od 50. let.
Kromě vývoje v líčení, účesech, figurách mě jako hlavní zarazilo, jak se postupem času začaly playgirls sobě navzájem podobat.
Když mají všichni přístup k make-upu, instagramovým filtrům a plastické chirurgii, končí to tzv. Instagram obličejem. Pacientem nula je samozřejmě Kim Kardashian.
A radši se nedívejte na video níže, to už se budete vyloženě bát jít na rande.
Filmy vypadají stejně
Adam Mastroiani analyzoval top 20 nejvýdělečnějších filmů od roku 1977 a zjišťoval, které z nich jsou pokračování, prequely nebo odnože stávajících filmů.
- V roce 2000 bylo 25 % filmů pokračování jiných filmů.
- V roce 2010 to bylo 50 %.
- V roce 2019 to bylo 100 % filmů.
Originální filmy lze počítat v jednotkách ročně. Já nechci 8 díl Spidermana, já chci V kůži Johna Malkoviche, Život Davida Galea nebo Noting but the truth.
Web design vypadá stejně
Sam Goree analyzoval 10 000 webů, aby zjistil, jak moc se web design podobá.
Barevnost je modře, rozvržení na stránce oranžově a design zeleně (CNN – convoluted neural networks).
A všechno má minimálně posledních 10 let sestupnou tendenci = začíná se to čím dál víc podobat navzájem. Překvapivě to není až tak html kódem, jako používanými knihovnami. Od Bootstrapu po Wordpress šablony.
Pro designéry je to standardizace softwaru (Figma), designových a ikonových knihoven (Material design) a tlak na postupné zlepšování pomocí dat.
Sám na sobě pozoruji ten tlak a částečně za to i můžu. Protože do vás tlačím prototypovost, AB testy a best practices. Bojuji s tím pomocí tužky a papíru namísto softwaru a vytvořením vždy aspoň jedné crazy varianty, která občas vyhraje.
Mizející designér/ka
Potřebujeme víc vizionářů. Jako designéři ztrácíme integritu a korporát nás tlačí do optimalizace, předvídatelnosti a krátkodobých cílů. Vzestup kultury založené na datech vychoval generaci designérů, kteří se bojí rizika a směřují k naleštěnému průměru.
Ale pokud budeme všichni tvořit to samé, tak jsme nahraditelní. V krátkodobém pohledu za levnějšího designéra, v dlouhodobém za umělou inteligenci.
Blair Enns tomu říká Innoficiency problem. Innovation – efficiency neboli inovace a efektivita. Tyto dvě vlastnosti jdou proti sobě. Inovace je velmi neefektivní, ale nutná. Efektivita naopak zabíjí kreativitu.
Téměř nikdy není jen jedno řešení problému. A když ztratíme rozmanitost, jsme zranitelná smrková monokultura.
Buďme prosím víc svérázní, neortodoxní a kreativní.
Tady je moje desatero:
- Udělejte odvážné kontroverzní rozhodnutí.
- Nebojte se chyb.
- Bojujte se zavedenými postupy a trendy.
- Ignorujte autoritu a hierarchii.
- Nápady vymýšlejte sám (Velbloud je kůň navržený komisí.)
- Vybírejte si a kultivujte klienty.
- Navrhujte věci od nuly.
- Vymýšlejte věci, které zatím nikdo nechce.
- Designujte bez zábran (vnitřních i vnějších).
- Važte si sama sebe a svých principů.
Smysluplná debata